Filozofická kritika kresťanstva

Ak chcete túto stránku a Youtube kanál podporiť, kliknite sem

Mauro Biglino – slávny taliansky filozof spochybnil kresťanstvo

Profesor Mauro Biglino, bývalý Vatikánsky biblický prekladateľ, v Taliansku známy ako veľmi populárny filozof, odborník vedec. Keď odmietol sa podriadiť manipulácii Biblie Katolíckou cirkvou, prišiel o prácu.

Pôsobil ako prekladateľ starej biblickej hebrejčiny v prestížnom katolíckom vydavateľstve Edizioni San Paolo s takmer sto ročnou tradíciou. Nakoľko svojím otvoreným a nezávislým skúmaním Biblie došiel k iným záverom ako má predstavy Katolícka cirkev, bol z pracovnej pozície prepustený a odvtedy sa venuje spisovateľskej činnosti a osvete. Upozorňuje na to, že slovo Elohim, ktoré je prekladané ako Boh, má väčšinou v Biblii množné číslo a význam tohto slova je niečo iné ako Boh. Upozorňuje na preklady Biblie, ktoré potvrdzujú hypotézu, že Židia nekomunikovali z Bohom, ale mimozemskou civilizáciou. Populárny človek v Talianskych médiach, a na YouTube jeho prednášky majú aj cca 300 tisíc pozretí. https://it.wikipedia.org/wiki/Mauro_Biglino

Zverejňujem aj tieto vyčerpávajúce dlhé prednášky videá. Avšak je mojim cieľom urobiť stručnú prednášku, kde všetko v stručnosti zhrniem do kocky.

Za článok a otitulkované videá s Maurom Biglinom srdečná vďaka anonymnému prispievateľovi Otonicovi (prezývka). Dúfam, že všetko je preložené správne.

2015 - V Bibli není stopa po Bohu http://www.egiziotrombetta.com/index.php?option=com_content&task=view&id=363&Itemid=1

Jeho webstránka https://maurobiglino.it

V Bibli není stopa po Bohu. Mauro Biglino pročítá svatá písma

Připravil Egizio Trombetta (září 2015)

http://www.egiziotrombetta.com/ 

Mauro Biglino spolupracoval s nakladatelstvím Edizioni San Paolo jako překladatel, asi deset let. Jednoho krásného dne se rozhodl, že začne vyprávět to, co se domníval, že v takzvaných svatých textech čte. Práci u nakladatelství Edizioni San Paolo okamžitě ztrácí. Nyní má Mauro jedinou perspektivu: pokračovat a všem dokázat, že není fantasta. Biglino neoblomě tvrdí, že nám, pokud jde o Starý Zákon, vyprávěli úplně jiný příběh. Jeho myšlení, v maximální stručnosti, můžeme pochopit z názvu jeho poslední knihy vydané nakladatelstvím Mondadori: Bible nemluví o Bohu. V textu jsou zahrnuty některé výstupy rav Riccarda Di Segni, vrchního rabína židovské komunity v Římě.

Mauro, předložím ti tady některá tvá tvrzení: Bible (pozn. red.: míní se Starý Zákon) nemluví o Bohu, Bible je historickou knihou jako všechny ostatní, Bible se stala referenčním svatým písmem po zmanipulování klíčových termínů, tvůrci této manipulace byli částečně masoreti (vzdělaní židovští písaři, kteří mezi 6. a 9. stoletím po Kr. byli pověřeni „zafixováním" významu starých kodexů) a částečně teologové v průběhu staletí. Jako syntéza mně přijde dostatečně vysvětlující tvé prohlášení pro týdeník Oggi: „Pochopil jsem, během doslovného překládání, že ve Starém Zákoně se vypráví o paktu jednoho válečníka Elohimů, Jahveho, s rodinou Jákoba. Nic víc. Celý zbytek je teologickou předělávkou." Termín Elohim má koncovku množného čísla, vztahuje se na skupinu osob. Podle tebe, je k tomuto mému pokusu o shrnutí klíčových aspektů tvé práce, potřeba něco dodat?

„Udělal jsi platnou a zásadní úplnou syntézu, protože ses dotkl zásadních věcí. Bible nemluví o Bohu, což neznamená, že Bůh neexistuje, prostě to znamená, že ta kniha se o něj nestará. Termíny dávané do souvislostí s Bohem byly přeloženy na teologické bázi, ne na bázi jazykové nebo filologické, a od té chvíle se vyvíjí, řekli bychom vyvíjí samospádem, ve smyslu, jako kdyby to, že mluví o Bohu, bylo něco jistého, v opačném případě je Bible něco úplně jiného. Bible je podle mého názor jedna z mnoha knih, jež lidstvo v průběhu svých dějin napsalo a jež vypráví příběhy událostí jako všechny historické knihy. Má typické charakteristiky historických knih, jsou v ní pravdy, jsou v ní podobenství, obsahuje zdůraznění, samozřejmě také obsahuje opomenutí a protimluvy. Od toho se vyvíjejí všechny analýzy."

Myslím že by bylo dobré objasnit koncept „Božích jmen". Ne všichni vědí, že v originálních textech termín „Bůh" není, jsou tam hebrejské termíny, které se do italštiny překládají jako Bůh, Pán, Nejvyšší a Věčný. V originálních textech naopak nacházíme termíny jako Elohim, Elion, El Šaddai, El, Eloha, konečně také tetragram, JHVH (???? čte se zprava doleva JOD HE VAV HE), jde o čtyři souhlásky, následně různými způsoby vokalizované, nejčastěji ale vokalizované jako Jahve.

„Především tady je jedna nesporná věc, vím, že to může znít velmi divně, ale v jazyce, v němž byl Starý Zákon napsán, čili v biblické hebrejštině, není termín, který by znamenal Bůh. Není tam koncept božství jako ho chápeme my v náboženském myšlení. Ty jsi v zásadě vyjmenoval všechny termíny, které jsou ve Starém Zákoně používány. Všechno to jsou termíny, které se vztahují k určitým vlastnostem řady osob, z nichž některé jsou nepochybně jednotlivými jedinci, jako třeba Elion a Jahve. Jiní, jako ti označovaní třeba termínem Elohim, nepochybně označují pluralitu osob. Překládat pomocí Bůh znamená provádět překlad na teologické bázi, ne na bázi jazykové. Toto je jedna z mála věcí, o nichž bych řekl, že by nemělo být pochyb. Skutečný význam termínu Elohim nezná nikdo, existuje mnoho hypotéz. Překládá se to jako Ti shora, Mocní, Skvoucí, Dozorci, Soudci. Také to bývá překládáno jako Nejvyšší zákonodárce nebo Nejvyšší zákonodárci, ale nikdo z exegetů – teď mám na mysli židovskou exegezi – nepřekládá použitím termínu Bůh, tak jak ho chápeme my (pozn. red.: katolíci). Vždy jsou používány k překládání koncepty, jež jsou přídavná jména sloužící k definování vlastností připisovaných určitým osobám, obzvláště pokud jde o termín Elohim. Správně jsi uváděl Elion, což se překládá jako Nejvyšší, to je možná překlad nejvíce odpovídající, ze všech těch, co jsou používány, protože to skutečně znamená to, co je výše. Překládat to jako Nejvyšší ve skutečnosti znamená zavádět absolutní superlativ, který naopak v hebrejském jazyce není přítomen. Řekněme ale, že překládat Elion jako Nejvyšší můžeme považovat za akceptovatelné, protože ten hebrejský termín znamená „to-ten, co je nahoře". Překládat Jahve jako Bůh nebo jako Pán nebo jako Věčný je naprostá vyumělkovanost, protože se neví, co znamená ten tetragram."

Pro nakladatelství Edizioni San Paolo jsi spolupracoval na přípravě pěkných sedmnácti knih, je působivé číst na úvodních stranách poděkování Mons. Piergiorgia Beretty. Pak pracovní poměr s nakladatelstvím San Paolo skončil, jak to bylo?

„Celkem jsem přeložil devatenáct knih, bylo jich ale vydáno pouze sedmnáct. Když vydavatel zjistil, že jsem tady ty věci začal říkat navenek, tak byl pracovní poměr okamžitě zrušen. A mimochodem, v některých svazcích je věnování, tam kde jsem dělal pouhou redakční práci, jak na knize Genesis, tak na knize Exodus. Pak jsou další dva svazky, obsahující těch sedmnáct knih, které jsem přeložil, tam je mé jméno na obálce."

Které to jsou, tyto dva svazky?

Pět svitků a Dvanáct proroků, v těchto svazcích se na obálce píše: překlad Maura Biglina, protože ten publikovaný překlad je fakticky můj."

Pro tebe tato spolupráce také znamenala pobírat nějakou odměnu, je to tak?

„Ano, samozřejmě, byla to práce."

A nepředvídal jsi, že když začneš říkat tyto věci, dostaneš se se svým vydavatelem do problémů?

„Byl jsem si jist, že ztratím práci ihned, jak začnu ty své věci říkat, byla to ale volba, kterou jsem udělal. Chceš-li, byla to lehkovážná volba, i když ne: vědomá. Byla to opravdu nelehká volba, ale udělal jsem ji. Chtěl bych dodat, že v těch knihách v nakladatelství Edizioni San Paolo není termín Elohim překládán, ale je tam přepisováno Elohim, tak jak to je, protože to je jediná korektní věc, kterou lze udělat."

Pokud jde o překlad termínu Elohim, všiml jsem si, že v knize Žalmů – nedávno vydané nakladatelstvím Edizioni San Paolo – je v žalmu 82 Elohim naopak překládáno jako „Bohové", namísto uvedení hebrejského termínu, ve zřetelném kontrastu s jinými překlady tohoto díla, kde jména Boha nejsou přeložena. Stále v žalmu 82 pak není možné přehlédnout, že Elion není do italštiny přeložen, ale Elohim ano, termínem „Bohové". Možná pro zmatení představ čtenáře?

„Žalm 82 je pro teologii velmi problematický, velmi problematický! V žalmu 82 se teologie musí hodně snažit, pokud jde o exegezi a interpretaci a pokus o vysvětlení. Žalm 82 mluví o shromáždění Elohimů, říká, že tam je jeden předseda shromáždění, který je velmi rozlobený na své níže postavené kolegy Elohimy, protože nevládnou, jak by měli. Na závěr shromáždění tento předseda říká těm účastníkům shromáždění: ano, je pravda, vy jste Elohimové, synové Eliona, ale pamatujte si, že musíte umřít jako všichni Adamové. Toto je opravdu problematické pro teologickou exegezi. Ve světle Bible ale, pokud jde o Elohimy, interpretace toho žalmu je naopak velmi snadná."

Budu teď trochu dělat reklamu nakladatelství Edizioni San Paolo, ale myslím, že k pochopení toho, co tvrdíš, by mohlo být užitečné si pořídit svazky s interlineárním překladem Bible. Listováním stran textů přeložených s interlineárním překladem člověk objevuje úplně jiný svět, souhlasíš?

„Je to jiný svět."

Snažil jsem se dobře připravit, před tímto setkáním a rozhovorem. Pokusil jsem se konzultovat ty věci s jedním biblistou, pokud jde o tvé chápání Bible. Požádal jsem o podporu dva katolické biblisty, ale bohužel nebyli vstřícní. Pak jsem kontaktoval římskou rabínskou kolej a po několika dnech mně bylo k mému překvapení sděleno, že se mi dokonce bude věnovat rav Riccardo Di Segni, vrchní rabín římské židovské komunity. Byl jsem za pár dní přijat v jeho rabínském úřadě a první věc, na co jsem se ptal – jak budeš sám moci vidět na jednom videu –, byla otázka jeho disponibility k setkání a konfrontaci s tebou. Své pozvání jsem zopakoval při vypnuté kameře před rozloučením a on mi potvrdil svůj souhlas. Rav Di Segni projevil k těmto tématům naprosto mimořádnou otevřenost. Ty by jsi byl ochoten se s ním setkat a konfrontovat?

„V židovském světě je ale velká otevřenost. Je tam otevřenost, která vůbec není srovnatelná s dogmatismem, který je v křesťanské církvi. Židovský svět je světem, který studuje... je světem, který zná potřebu pochopení, uvnitř židovské kultury jsou mimochodem vyjádřeny všechny možné postoje. Uvnitř židovské kultury se jde od nejryzejšího, proklamovaného ateismu, až po tu nejreakcionářštější ultraortodoxii. Uvnitř židovské kultury je místo pro všechny postoje. Pokud jde o konfrontaci, tak ti mohu říci, že můj vydavatel se už měsíce snaží zorganizovat něco takového, a už jsme dostali souhlas od vrchního rabína židovské komunity v Turíně a jednoho protestantského teologa. Teď hledáme nějakého katolického teologa. Předpokládané datum je březen 2016."

Je ale tak důležitá účast katolického teologa? Tvá práce se v zásadě zakládá na Starém Zákoně, čili považuji za základ hlavně konfrontaci s židovským světem...

„Ano, ale je nutné, s ohledem na to, že se nacházíme v křesťanském prostředí, jsme v Itálii, je tady Vatikán, je nutné, aby na jenom pódiu byli židé i katolíci, protože lidé musejí chápat. Ne kvůli dosažení pravdy, tu ostatně mít nebude. Uvnitř samotného židovského světa, potenciální zastávané pravdy jsou všechny, lidé ale musí chápat, jak si každý proud vytváří tu svoji. Jelikož tady v Itálii převládá katolictví, je nutné, aby bylo v rámci konfrontace zastoupeno."

Podle tebe, ale, mají katoličtí biblisté dostatečnou přípravu k tomu, aby tě mohli konfrontovat?

„Ono katoličtí biblisté jsou, jsou tady docenti papežských univerzit. Dosud jsme obdrželi záporné odpovědi, ale doufáme, že dříve či později nějakou získáme."

Domníváš se, že se dříve či později nějaký katolický biblista objeví?

„Já si myslím, že ano."

V případě, že se žádný katolický biblista neobjeví, mohl bys udělat konfrontaci pouze s židovskými biblisty?

„Uvidíme. Nemusím dělat osobní konfrontaci. Důležité je, aby se vidělo, jak jsou vytvářena náboženství na základě nějakého textu."

Byl bys tedy ochotný ke konfrontaci s rav Ricardem Di Segni?

„Již to chystáme s tím vrchním rabínem židovské komunity v Turíně. Stejně jako to udělám s vrchním rabínem židovské komunity v Turíně, nemám žádný problém to udělat i s vrchním rabínem židovské komunity v Římě. Samozřejmě souhlasím."

Teď si prosím poslechni komentář rav Di Segni několika bodů tvého myšlení. Žádám ho, aby si přečetl stranu 119 tvé poslední knihyBible nemluví o Bohu a chci po něm, aby k tomu vyjádřil nějaký názor. V předkládaném textu dokládáš některé základní koncepty tvého myšlení: Elohim neznamená Bůh; Elohimové byli jedinci z masa a kostí; Elohimové se pohlavně spojovali s ženami-Adam a plodili; Elohimové si rozdělili země podle rozhodnutí přijatého jejich velitelem Elionem; Jahve nebyl nikým jiným než jedním z mnoha Elohimů operujících na středovýchodním dějišti; Jahvemu byla přidělena část jedné rodiny, Abrahámovy, zatímco jiné větve téže rodiny byly přiděleny minimálně třem různými Elohimům. Odpověď rav Riccarda Di Degni byla následující:Na toto vám mohu odpovědět, že to, co říká, není žádná novinka, to jsou velmi známé koncepty. Slovo Elohim může znamenat různé věci, může znamenat zvláštní osoby, může znamenat Soudci a může to být způsob k označení Boha. Čili ten termín znamená i Bůh. To, že termín Elohim je v gramatickém smyslu plurál, je známo už od počátků dějin, to není vůbec žádná novinka a i opravdu stará exegeze poznamenávala, že v tomto jméně, které se objevuje v první frázi Genese, je nesoulad: na počátku stvořil Elohim nebe a zemi. Stvořil je singulár, Elohim je plurál. V tom, co říká, není nic nového. Pokud jde o hebrejský termín bara, Biglino říká, že bara znamená měnit něco, což již existuje, existují ale různé termíny, které v hebrejštině označují vytvoření nebo přetváření, takže se nejedná o objevy. Náboženská exegetická tradice se orientuje na určitý druh interpretace, židovská tradice se orientuje nikoliv na jeden jediný druh interpretace, ale na soubor rozličných interpretací."

Mauro, co si o těchto tvrzeních rav Di Segni myslíš?

„Fantastické. Jedna věc je zásadní, rav Di Segni říká, že určité věci znají už tisíciletí. To nebudu komentovat. Na svých konferencích vždycky říkám: nic jsem neobjevil a nedělám nic, než že vykládám to, co čtu. To, že se už tisíciletí ví, by ale mělo být ve všeobecné známosti. Když se zeptáte lidí, tak lidé tyto věci nevědí. Ani všichni židé toto nevědí. Takže, pokud ty věci víme už tisíciletí, tak to řekněme lidem, jinak tyto informace zůstávají v kroužku badatelů a lidé stále věří tomu, co je povídáno veřejně. Toto, chceš-li, je pitomost mé práce, říkat otevřeně věci, které tady říká vrchní rabín římské komunity. Tak ty věci řekněme, řekněme je."

Pokud jde o termín Elohim – který má, jak jsme viděli formu plurálu –, je doprovázen slovesem v singuláru, jak to nacházíme na prvním řádku Genese, jak se to má překládat?

„Význam termínu Elohim se z mého pohledu nemění. Faktem zůstává, že jistotu o tom, co Elohim znamená, nemá nikdo na světě. Takže já preferuji ho nepřekládat. Říkám tedy, že ať už Elohim znamená cokoliv, zůstane nedotčen, ať už má sloveso v singuláru, nebo zda má sloveso v plurálu. Co je to, co se mění? Že pravděpodobně písaři, teď myslím bibličtí autoři, když používali sloveso v singuláru, měli na mysli skupinu Elohimů jednající jako celek; nebo měli na mysli jednoho konkrétního Elohima, když například jmenovali konkrétního jedince, jako Jahveho. Stejně jako je v Bibli jmenován Elohim Kemóš, stejně jako je jmenován Elohim Milkom (= Moloch), stejně jako je jmenována Elohim Aštarta, čili označují jménem někoho z Elohimů. V tomto případě je jasné, že mají na mysli jednoho. Když mluví o Elohim obecně, je tomu tak proto, že podávají představu plurality osob. Udělám ale velmi jednoduchý příklad: dnes odpoledne Renzi, předseda vlády, bude mít konferenci a doslova řekne: vláda rozhodla, snížíme daně. Kdo je předmětem toho rozhodla? Vláda. Kdo je předmětem toho snížíme daně? Stále vláda. Předmět je stále stejný, máme sloveso v plurálu a slovesa v singuláru, nic se nemění, není v tom žádné tajemství. Máme to před očima, to je stejné."

Rav Di Segni tvrdí, že sloveso použité v prvních znacích Genese je jedním z mnoha sloves označujících stvoření. Myslím, že ty nebudeš souhlasit.

„Už jsem říkal, že v rámci židovského myšlení existují všechny postoje, když čteš studie rabínů oficiálně publikované společností Jewish Publication Society, říká se tam, že příběh Genese o stvoření není ničím jiným než vyprávěním o sérii děleb. Dělby, co to znamená, zasáhnout do již existující situace za účelem vykonání operace oddělení-roztřídění, uspořádání situace, v níž nebyl řád, nebo alespoň nebyl řád dostatečný k tomu, aby bylo možné používat to, co Elohimové potřebovali ke svým cílům. Termín bara, také v tomto případě, když čteme studie, jak epigrafiků, tak univerzitních docentů, tak třeba profesor Garbini z římské univerzity La Sapienza říká, že bara neznamená stvořit v žádném semitském jazyce, nejenom v hebrejštině. Takže všechny postoje jsou možné. Takže, co nám může pomoci? Kontext. Je jasné, že když vezmeme sloveso bara a vyjmeme ho z kontextu a sedneme si ke stolu a budeme diskutovat, co znamená, nikdy se ničeho nedobereme. Musíme se jít podívat, co ta Bible říká při každém použití termínu bara. V jedné z mých knih jsem analyzoval více než třicet případů použití termínu bara a ve všech souvislostech nikdy neznamená stvořit, a už vůbec ne stvořit z ničeho. Pak ale jsou možné všechny postoje, to je v pořádku, je pak ale nutné pochopit, že všechny postoje jsou možné, žádný jistě není ten pravý. Když se říká: Bůh stvořil, je lepší říkat: tváříme se jako, že Bůh stvořil, protože to nevíme." 

Rav Di Segni – slyšel jsi ho i ty ve videu – má za to, že termín Elohim má různé významy, může znamenat zvláštní osoby, může znamenat Soudci, může znamenat Bůh.

„S tím nesouhlasím z prostého důvodu, protože různé významy jsou připisovány případ od případu, podle potřeby interpretace daného textu. Proto já říkám, chceme-li být intelektuálně čestní, neměli bychom ho překládat nikdy. A když ho nikdy nebudeme překládat, můžeme pochopit mnoho věcí, to je doporučení, které poslední dobou na svých konferencích dávám. Jinak se děje to, že když se to hodí, překládají to jako Bůh, když se překlad jako Bůh už nehodí, tak to překládají jako Soudci. Takovýto postup znamená, že se pokaždé vymýšlí nejvýhodnější překlad. Já říkám to není korektní, není to intelektuálně korektní. Ponechme tam vždy Elohim, bez překládání. Mimochodem, když tam vždy ponecháme Elohim, nedostáváme se do tunelu rozporů, kdy pokaždé musíme vysvětlovat, co to znamená. Vysvětlovat to není potřeba, protože Bible je velice jasná."

Není ale možné, že termín Elohim, v průběhu času, přijal význam Bůh?

„No jistě. Když se rozhodlo, z teologického hlediska, že se vezme Jahve a udělá se z něj nejvyšší z Elohimů a pak jediný, je jasné, že do něj byl vměstnán význam Boha, to je ale následná teologická elaborace. Když čteme ten text a sledujeme, co bibličtí autoři Elohimům připisovali jako skutky, jako záměry, jako chování, zřetelně vidíme, že to byli jedinci z masa a kostí. Vypracoval jsem přesné porovnání mezi biblickými úryvky a jednou moabskou stélou (pozn. red.: Méšova stéla), což byli bratránci Izraelitů, kde je jeden král, král Méša, kterého zná Bible, cituje ho, a ten mluví o svém Elohimovi, který se jmenuje Kemóš, a mluví o něm přesně jako bibličtí autoři mluví o svém Elohimovi, který se jmenuje Jahve. Z této přesné analýzy, paralelní, vyplývá, že Elohim Kemóš a Elohim Jahve dělali stejné věci, chtěli stejné věci, měli stejné požadavky, chovali se stejným způsobem. Takže termín Elohim je dobré nepřekládat. Chceme ho překládat jako Bůh? V pořádku, pak ale řekněme, že bůh Jahve a bůh Kemóš byli naprosto stejní, nic se nezmění. U jakéhokoliv překladu, který chceme použít na termín Elohim, je nutné si uvědomit, že v Bibli je ta hodnota přisuzována mnoha Elohimům, a všem stejným způsobem, čili nic to nemění."

Chtěl by sis poslechnout názor rav Di Segni na některý konkrétní biblický úryvek?

„Například v žalmu 8, nebo Soudů 11,24 se v místě, kde soudce Izraele, kterému se mimochodem neříká Elohim, říká se mu Šofet (pozn. red.: soudce), jménem Jefta, se obrací na krále Amonitů a říká: tvůj Elohim ti dal ta území a ty si je držíš, náš Elohim nám dal tato území a my si je držíme, čili dává je přesně oba naroveň. Nebo pasáž Knihy králů, kde Jahve je velmi rozzloben na Šalomouna a říká mu: já ti odejmu království, protože ty jsi se sklonil před Elohimem Kemóšem, před Elohimem Milkomem a před Elohimkou Aštartou. To znamená, že Šalomoun nebyl stavu zachytit rozdíl mezi bohem Jahvem a ostatními Elohimy, kteří podle těchto překladů měli být normálními lidskými soudci? Jak je ale možné, že Šalomoun nezachytil ten rozdíl? A jak je možné, že se Jahve na něj rozzlobil právě proto, že Šalomoun byl tak naivní, že nechal postavit místa kultu pro Kemóše a Milkoma, čili pro soudce? Proto říkám, Elohim nepřekládejme, podívejme se co říká kontext, protože kontext vysvětluje všechno."

Umíš být, pokud jde o Starý Zákon, velmi přesvědčivý, už ale nejsi tak přesvědčivý, když jde naopak o Nový Zákon, jak to?

„Já se ve skutečnosti na veřejnosti Novému Zákonu nevěnuji, takže když dostanu příležitost, tak udělám nějakou poznámku, lidé mně kladou otázky a tak, abych se nevykrucoval, dávám krátké odpovědi, syntetické, oficiálně se tím ale nezabývám, nikdy jsem o Novém Zákoně nevyjádřil nějaký ucelený názor, a nadále se stále zabývám Starým Zákonem, už proto, že ho považuji za mnohem kouzelnější. V zásadě říkám, že Nový Zákon se mi jeví být plodem řeckého helénského myšlení vměstnaného do jedné postavy, která byla, pokud existovala, jedním z mnoha židovských rabínů a mesiášských kazatelů své doby. Když říkám své doby, mám na mysli období mezi 1. stoletím před Kristem a 1. nebo 2. stoletím po Kristu, kdy bujely mesiášské aktivity a mesiášští kazatelé. Na Ježíši byla vybudována kristovská postava. Opakuji ale, oficiálně se tím nezabývám."

Pavel považuje Ježíše za jednoho Theos. Elohim se do řečtiny překládá jako Theos, mohla by tady být nějaká souvislost mezi Ježíšem a Elohimy?

„Vzhledem k tomu, že na kříží se sám poslední větou obrací k jednomu Elovi, což je jednotné číslo od Elohim, řekl bych, že s tím pravděpodobně měl co do činění. Ty jsi správně citoval Pavla, ten v listu Korintským říká: jako je pravda, že bylo mnoho Theoi, ale pro nás z nich je jenom jeden. Řecký termín Theoi překládá Elohim, takže on sám uznává pluralitu těchto jedinců, ostatně byl žid, takže dobře věděl, jak se věci mají."

Jaký je tvůj názor na Marii?

„Takže, budeme dělat jako, že Ježíš existoval. Říká se, že jeho matka byla navštívena nějakým Gabrielem a dostala se do jiného stavu, aniž by poznala muže. Hebrejsky Gabriel znamená Elova síla nebo Někdo, kdo vykonává pravomoc pro nějakého Ela. To vyvolává určité podezření, že někdo pracující pro nějakého Ela s ní udělal něco, že ona pak měla toto syna."

Nějaký zásah genetické povahy?

„Nebo prostě pohlavní styk."

Já mohu stěží přijmout tvoji pochybnost o existenci Ježíše...

„Ale protože neexistují opravdové historické důkazy, a pak, když se ptáš, co si myslím, já patřím mezi ty, kdo mají za to, že skutečně existoval."

Často tě citujte jeden židovský portál, fórum Consulenza Ebraica, a ty často zmiňuješ je na svých konferencích. Vlastně se mezi vámi objevilo mnoho styčných ploch, je to tak?

„Ano, na tomto fóru Consulenza Ebraica jsem často citován. Mluví se tam o všech těchto biblických tématech, například o konkrétnosti andělů, chápaných nikoliv jako duchovní entity, o cherubech archy úmluvy považovaných za roboty, o neexistenci Satana, o tom, že Bible mluví o genetickém inženýrství. Oni tvrdí, že tyto věci vědí odjakživa. Ostatně, jak jsi mi to před chvílí pouštěl, když rav Di Segni tvrdí, že jsou to koncepty známé už tisíciletí, tak dobře, když ty věci víme, tak je řekněme. Čili, když je říkám, nikdo se nesmí zlobit, když se to ví odjakživa. Něco jiného je otázka Jahveho, protože tady jsou ti, kdo v něm rozpoznávají – a já je chápu – největšího z Elohimů nebo přímo jediného z Elohimů. Je jasné, že v tomto posledním případě se mnou souhlasit nemohou, pokud jde o to, co o Jahvem já čtu v textu."

A Elohim ve smyslu skupiny osob, jak oni tento termín chápou?

„Stránky Consulenza Ebraica uvádějí, že když se vztahuje k mnohosti osob, obecně znamená Soudci."

Vím, že máš také přímý kontakt s jednou badatelkou z římské židovské komunity, která je součástí studijní skupiny zabývající se Tórou. I ona souhlasí s pluralitou osob, pokud jde o termín Elohim?

„Ano, i ona souhlasí."

A tato židovská badatelka z Říma, jak chápe termín Elohim ve vztahu se skupinou jedinců? I ona tento termín překládá jako Soudci?

„Ne. Tato římská badatelka má za to, že Jahve byl jedním z mnoha Elohimů."

Říkám si, jak tato badatelka může skloubit to, že je židovka, s teorií o pluralitě Elohimů. Čili, zajímalo by mě, jestli žid věřící v množství Elohimů z masa a kostí se opravdu může považovat za žida

„Já ani popravdě nevím, jestli lze židovství definovat jako náboženství. Křesťanství je náboženstvím víry, tj.: věřím v to, co nevidím. Židovství je myšlenkový systém založený na důvěře, čili založený na smlouvě. Tedy, židovství správně říká: my jsme uzavřeli smlouvu, protože nám ji Jahve nabídl. My se snažíme doslovně dodržovat naši část smlouvy a Jahve, dříve nebo později, musí dodržet tu svou. Takže to ani tak není o tom, věřím v to, co nevidím, ale o důvěře ve smlouvu, v to, že ta druhá smluvní část dodrží to svoje. Čili, jsou to dva naprosto odlišné způsoby myšlení. Mimochodem, já chápu, když se říká, že tyto věci se vědí odjakživa, jak říká rav Di Segni, že židé nemají potřebu nebo nechtějí je sdělovat navenek, tyto věci, protože v tomto mají pravdu. Starý Zákon je kniha, která se týká jich, křesťané se jí zmocnili naprosto umělým způsobem a udělali si z něho svoji knihu. Ale ta smlouva, ta aliance, se týká Jahveho a židů. Takže, když židé vidí, jak křesťané špatně tu knihu interpretují, nestarají se o to. Oni nepociťují ani potřebu, ani povinnost to křesťanům vysvětlovat, protože ta kniha se týká jich."

Nikdy jsi neřekl, že by tato židovská badatelka patřila do římské komunity. Je to ale ona, kdo tě výslovně žádal o to, abys nezveřejňoval její jméno?

„Ano." 

Stále tato spolupráce pokračuje?

„Jistě."

Všiml jsem si, že v poslední době došlo k určité změně kurzu v předkládání mimozemské hypotézy, pokud jde o Elohimy. Poslední dobou tak nevyzdvihuješ tuto možnost, máš obavu, že by mohla poškodit tvoji práci, když se jedná o hypotézu, která může být považována za málo věrohodnou?

„Ano, k té změně došlo, dochází ale k tomu přirozeným způsobem, který je hlavně ovlivňován tím, že moji práci kriticky analyzují a píší o ní. Je potřeba pochopit, že ti, co – správně – kritizují mou práci, kladou důraz na otázku Boha, takže i já jsem svůj výklad přesměroval na to, vysvětlit, že Bible nemluví o Bohu. To se děje asi tak poslední rok a půl. Z toho, o kom Bible mluví, se pak stává následný krok. Teď bylo ale mnohem důležitější vyjasnit, že Bible nemluví o Bohu. V další fázi se pak můžeme tázat: kdo to jsou, tito Elohimové, když Elohim není Bůh?"

Toto rozhodnutí jsi udělal samostatně, nebo ti to doporučil tvůj vydavatel?

„Já dělám všechno sám, samostatně."

Jsi ateista?

„Agnostik."

Jaký je tvůj postoj, pokud jde o exorcismus a posedlost ďáblem?

„Praxe exorcismu vychází z ďábelských a démonických postav majících původ v Bibli. A jakože tyto postavy v Bibli vlastně nejsou, počítaje Satanem, můžeš se dovtípit, co si o tom myslím."

Takže to považuješ za báchorky?

„Spíše bych řekl, s tímto typem obtíží by se lidé měli obracet na psychologa nebo psychiatra."

Často opakuješ, že některé příběhy Starého Zákona jsou redakcemi sumeroakkadských textů. Jaké spisy bys nám doporučil, abychom tato tvrzení mohli ověřit?

„Atrahasis, čili Epos o Gilgamešovi, a Enúma eliš. Snadno se sežene nějaké vydání. Toto jsou texty týkající se stvoření a potopy, z nichž především vycházejí příběhy, které nacházíme v knize Genesis. Pokud jde o vytvoření Adamua, existuje například velmi pěkná publikace nakladatelství UTET o sumerské mytologii, je to asi sedm set stran překladů připravených akademickými překladateli sumeroakkadských textů."

Před časem jsi řekl, že kabala obsahuje určité pravdy, ale pak ve svých přednáškách naznačuješ, že byla „ušita" na míru Tóře. Mám pocit, že něco podobného si myslíš i o Talmudu a Midraši. Chceš k tomu něco dodat?

„Ano, kabala je jedním z pramenů mysticko-teologických elaborací učiněných na starém textu. Za takovou ji považuji. Pro mě je stejná jako teologie, je to pro mě stejná úvaha. Mimochodem, za předpokladu, že kabala je jedna jediná, kabalistických proudů je mnoho a jsou často ve vzájemně neřešitelných sporech. Čili ani tam není pravda."

A co si myslíš o hebrejském numerologickém systému, gematrii?

„Když někdo z toho hlediska vykládá, dostane cokoliv... tedy..."

V poslední knize uvádíš úryvek Genese 14,20 o desátku. Jistě budeš vědět, že v židovském myšlení má desátek duchovní hodnotu. Praktikující židé dávají deset procent ze svých zisků na dobročinnost. Co si o tom myslíš?

„Ano, ale já mluvím o Starém Zákoně, a tam je ten desátek materiální. Jahve vždy sestavuje seznam věcí, které chce. Duchovní elaborace je následná. Já bych nikdy nedal desátek nějakému militantnímu vládci, leda že by mně k tomu nutil násilím, samozřejmě. Chci říct, nyní platím daně a ve skutečnosti platím padesátek, takže ne jenom desátek. On byl ještě dobrý."

Podle tvých výpočtů a analýz učiněných s biblickými texty, kolik let se mohl dožít Jahve?

„Mnoho našich staletí."

Copak ale nějaký Elohim mohl žít tak dlouho?

„Řekl bych, že ano. Když si vezmeme příběhy starodávných kněží, jako byl Manehto nebo Bérósso, hovoří o možném stáří tam těch v řádu tisíců našich let a mně to nepřekvapuje. To, že tady jsou bytosti, které mohou žít tak dlouho, má své potvrzení na planetě Zemi. Když vezmeme motýla, který žije čtyřicet osm hodin, a vezmeme želvu, která žije dvě stě let, vidíme, že ta želva žije několik tisíckrát déle, než je život motýla. Zajímavé je to, že jsou udělány ze stejné DNA, ze stejné biochemie, ze stejných látek, žijí na stejné planetě, dýchají stejný vzduch. Nějaký Elohim, když střelím od boku, žijící třicet tisíc let, by žil pouze pět set krát déle než je délka našeho života. Nesmí nás to udivovat, obzvláště pokud tady ti měli DNA s mírně odlišnými vlastnosti od té naší, a měli možnost do DNA zasahovat, jak to dělá současná genetika, která provádí zásahy na telomerázách, což je jeden enzym, který máme. O mnoho prodlužují život myší. Takže dříve či později se to bude dělat na člověku."

Stále v tvé poslední knize odkazuješ na Numeri 15,32–36, kde Jahve přikazuje zabít toho, kdo nedodržel odpočinek během Šabatu. Pokud ty mluvíš o Jahvem jako o válečníkovi, nezdá se, že by to nějak souviselo s vojenskou problematikou, jaké vysvětlení máš pro tady to?

„Já neposkytuji výklady. Já říkám, že jelikož tady ten byl vojevůdcem, a říkal, by buď budete vykonávat mé příkazy, nebo vás zabiju, pro něj bylo podstatné, aby ti lidé vykonávali jeho příkazy. To, že tam došlo k tomuto druhu jednání, jež je pro nás absolutně iracionální a kruté, v tom světě, jaký byl tam ten, je podle mě naprosto normální. Nezapomínejme, že mluvíme o době před několika tisíci lety, kdy se stupeň civilizace s kulturní a civilizační úrovní nepochybně lišil od naší. I diktátoři 20. století nechávali zabíjet za to, co my považujeme za naprosto neospravedlnitelné důvody. Kdyby to byl Bůh, to by bylo drama, když si ale uvědomíme, že to byl vojevůdce, který musel udržet lidi pospolu, nemohl jednat jinak."

Ve své poslední knize poukazuješ na dvě jména ženy, která měla patřit Jahveho předpokládané družce. První je Ašera, druhé je Anat-Jahu. Obě jména nachází shodu v mimobiblických dokumentech, jež zevrubně popisuješ ve své poslední knize. Podle tvého hlediska by tato dvě jména mohla patřit dvěma odlišným ženám?

„To ti neumím říct. To jsou nápisy, které byly nalezeny archeology a pak studované epigrafiky, byly například publikovány v pracích profesora Garbiniho z římské univerzity La Sapienza, kde se právě mluví o tady těch nápisech, na nichž je výslovně uváděna Jahveho družka, která je v lokalitě Negev nazývána Ašera, v židovské komunitě na egyptské Elefantině – tvrdí, prof. Garbini – se jí říkalo Anat-Jahu."

Zastáváš názor, že rozmanitost ras by mohla být vysvětlena různými „tvůrci". Tzv. Gan Eden mohly být rozesety po planetě, a tedy být stavu vytvořit různé rasy Adama. Jak se to mohlo odehrávat?

„Ano, to je hypotéza, která je nasnadě. Nedivil bych se, kdyby jednoho dne genetika dosáhla poznání, že jednotlivé rasy byly vyrobeny jedna nezávisle na druhé, čili ne že černoši se pak stali bělochy, protože už nebylo tolik slunce atd. Ve své poslední knize jsem publikoval studii genetiků a molekulárních biologů, kteří začínají rozpracovávat hypotézy, které berou v úvahu možnost, že homo sapiens je plodem řízené evoluce, čili že od určité chvíle někdo zasáhl a začal manipulovat, čili dělal takové urychlující kroky, aby dosáhl to, že tato bytost, tento hominid, který se sám o sobě vyvíjel pomalu, byl v důsledku urychlen v jasně stanovených směrech. Předpokládá se, že bylo učiněno mnoho pokusů a že na konci se prosadili ti, co fungovali lépe. Například neandrtálec evidentně fungoval méně dobře než sapiens, a tak byl vytěsněn. To, že tady došlo k nějakému urychlení, to genetické studie velmi jasně potvrzují, zůstává otázka jak k tomu došlo. Také je potřeba ještě vysvětlit, že máme řadu genetických sekvencí, o nichž se neví, odkud pocházejí, protože je s ostatními nesdílíme, a to jsou právě ty, díky nimž my jsme Sapiens. Někteří badatelé začínají tvrdit, že kdyby se vzala v úvahu hypotéza, že to, co se ve starých spisech píše, je pravda, čili že přišli děti hvězd a že vyrobily člověka, tak by bylo možné hypotetizovat odpovědi, aby bylo možné pochopit, odkud pocházejí ty věci, co máme uvnitř. To nám vyprávějí národy všech kontinentů, nejenom Bible."

Nemáš ale pocit, že všechny tady ty informace, které se snažíš šířit, mohou lidem víc uškodit než prospět?

„Ano, to vím, že mohou uškodit, protože člověka dostávají do krize, přirozeně. Já stále říkám, pokud má člověk pevnou víru, nemá si ji nechat vzít věcmi, co říkám, protože pokud Bůh existuje, tak naštěstí nepotřebuje Starý Zákon. Kdokoliv čte Starý Zákon, automaticky si klade otázky o Bohu teologie. Nemůže si je neklást, nemůže. Není náhoda, že od roku 1200 až do roku 1800, čili po dobu šesti staletí, církev často a opakovaně zakazovala číst Bibli, v některých obdobích dokonce ji vlastnit. Člověk riskoval, že skončí v rukou inkvizice, jenom proto, že ji má. Toto není náhoda, protože církev ví, že když se čte Bible (pozn. red.: Starý Zákon), tak prostě minimálně vyvstanou otázky. Připusťme ale, že jsou věci, co říkám, pravdivé, v takovém případě je to odpovědnost moje, nebo těch, co vymýšleli?

A kdyby šíření věcí, jež říkáš, nabralo na obrátkách, mohlo by to znamenat riziko pro tvé bezpečí?
„Vyhrůžek jsem už pár dostal, já v klidu pokračuji, a to, co se má stát, se stane, do té doby chci žít svůj život přesně tak, jak jsem ho žil dříve."

 

 

0 Comments

  1. No comments yet.

Basic HTML tags are allowed.